každý den nová zkušenost
ideální místo k přespání a odpočinku – Tromvika – neuvěřitelně živá křižovatka /proudů, cest z Troms na otevřené moře, na LyngsAlpan/
Jako každé pádlo znamená jiný záběr, tak s každou lodí se jinak pluje. Jinak eskymuje. Jinak zachraňuje. Podle mě je důležité nebát se zkoušet nové způsoby a hledat jejich specifika, výhody a nevýhody.
Pluji na trochu pomalejším, ale více stabilním kajaku a zjišťuji, že zdánlivá a vlastně zanedbatelná menší rychlost je vykoupena možností pohodlněji se usadit. Dát si mezi nohy pytel s něčím co potřebuji mít po ruce, ale zároveň dobře uschované.
Tajemné zátoky na Slapech. Voda není čistá jako moře, je teplá, plná okounů a cejnů. Taky sinic a vzduch má v sobě zvláštní dusno. Potkávám zaparkované hausbóty a vidím, že za těch pár desítek let si místa jako stvořená k přespání kdosi koupil a přivlastnil.
Tady jsem se rozhodl na pár měsíců usadit. Kemp Lávka Skochovice. Člověk je blízko u vody, pár kilometrů od Prahy, a přece se nad ním dme příroda a skály. Nabízím první lekci zdarma, lidé ztrácejí ostych a ptají se. Na řece dovádí motorové skútry, populární paddle boardy a ještě sem doléhá hluk vozovky kde se staví a rekonstruuje silniční spojka do Středních Čech.
Přece jen jsem zde se seakayakem trochu nepatřičný. Kde jsou vlny, ticho a doprovod příbojů a vln a racků… Plastů je zde víc, než rybářů. Koho ruším tomu ukazuji mu své nové úlovky – většinou láhve, igelitové pytlíky, polystyrenové desky, zátky, kelímky… Je takové teplo, že si dám na procitnutí eskymáka a nezdaří se, musím ještě jednou a pečlivěji. Byl jsem u skály na zátoce a ze stromů na mě volá kdosi: „Dáš si chlazené? Motorákům nenabídnu!“ A já neodmítnu… To je panečku odměna.
Jel jsem naposledy se svou ženou a poslal ji napřed z ostrova, který jsem natáčel dronem. Není úplně sportovní typ a tak v domnění, že ji dojedu co by dup, jsem dolétal, hodil vysílačku a dron do ruksaku na záda a dojel jí. Když dojíždíme zpět do cíle, tedy startu, tak spokojeně blbnu což dělám normálně, ale nikdy s ruksakem a dronem na zádech. A najednou mi moderní lodní vak nedovoluje se zaklonit a eskymák ani napotřetí nevyjde. V nesoustředěnosti mi nedošlo, že bych bagáž mohl vysvléknout pod vodu, která se tam nedostane a vše v poklidu dokončit a pak vyřešit pytel, který plave a nadnáší… Ne. Vystupuji na krysu. Zase nová zkušenost. Lidé se točí na instagramu při eskymování šroubem, bez pádla, předním eskymáku, ale nikdy jsem neviděl obrat s báglem. Nebo s báglem plným cenností… Holt to bude na mě, protože každý den se rodí nová zkušenost.
