logotvůrce Michal Štěpán
/barevný svět a negativ/
Není přeborník na kresbu, ale přesto se mi jeho práce líbí. Je tam hořící krajina, barevná jako je sám Michal a jakýsi kajakář v negativu… Tohle mě možná baví nejvíc, protože je to pravdivé a originální. Beru to na sebe, je to o mě. Já sám jsem značně negativní – vnímám to tak, přičemž do krajiny nezřídka promítáme své sny a touhy. Kajakář je silný i ve svém stínu. Dík. Chtěl jsem logo rychle a neměl představu, jen sen, ačkoli to není málo. Blábolil jsem o duhovém městě, o velrybách. Ano v jedné z verzí je na pádle malá velryba, velká jako mořský koník, což je vtipné, titěrné ale laskavé.
Nechtěl jsem, aby logo asociovalo formální standardy, kožené akademiky, trendy poslední dekády, byznys plány, zkratky, strategie… To co uděláš mě bude inspirovat a provázet a tak se i stalo. Například les potřebuji ke svému životu. Je to magie, cesta, území kouzel a her. Třebaže s kajakářem bojuji, je-li zepředu nebo zezadu, což na druhou stranu není zas až tak podstatné, tak daleko důležitější je, že je dynamický, a že jde o balanc a rovnováhu.
Vlastně jde víc o zážitek a o to, užít si plnými doušky aktivitu a to co právě dělám. Trochu halucinogenní překrývání barev taky vůbec nevadí, naopak někdy mě napadá, že tam Michal chtěl vrazit leitmotiv Hradčan, ale lekl se. Takže jen šifroval. Kajaky v Norsku a Hradčany a Karlův most… Ten chlapec má nápady… No název se mu z pragmatických důvodů taky nelíbil. Nicméně kapela, která vymýšlí týdny název skupiny, se stejně brzy rozpadne a název je nakonec většinou falešný a nemastný a umělý a neslaný…
.Jestli se Michal za svou práci stydí, je to dané jednak jeho nespokojeností sám se sebou a potom jsem na něj vlastně trochu i spěchal. Ale to jako požitkář musí chápat, že jsou chvíle, kdy je třeba i malinko přitlačit.
