Na Sotře
Šťastní rybáři i rackové pronásledující loď. Prsty jim při filetování jen hrály. Někomu záleží na množství, jinému na velikosti. Další upřednostňuje zážitek… Pepa ví kde se mníci schovávají. Je to chytrá ryba. Ukrývá se pod kamenem. Každý má své teritórium.
Hrdost. Pan Mník. Cukni až ožužlá. Použij na návnadu kus nalovené tresky. Jde na živé maso. Nebyl čas si ani srknout kafe. Lovecká vášeň prostupuje palubou. Víš jak se řekne ostravsky, že je Ti žena nevěrná? Já už to vím…
První část dne byla ve jménu tresek a makrel. Já jsem zatím prozkoumával přilehlé ostrůvky. Ukryté chaty, houpačky, lodě. Je odliv. Nicméně zálivy jsou uklizené. Pěšinka k nebesům odkrývá další schovaný příbytek.
Nastupuju na kajak a projíždím si další kanály. Větší lodě už neprojedou. Tím je Sotra typická. Malé ostrůvky, průplavy sotva pro kajak. Skály zdobí malé škeble. Rybáři zatím mění stanoviště. Jedou za mníky na otevřené moře. Za tepla zde budou dovádět surfaři.
Opodál je cvičná skála s cestami pro horolezce. Rybáři už pomalu balí fidlátka. Opodál na otevřeném moři jsou plošiny, kde za slunného počasí vidíš, jak se pod tebou hejna tresek prohánějí. Jak berou návnady útokem…
Těší mě, že za lodí s motorem příliš nezaostávám. Vlastně prut ani nepoužívám. Fotím a zajímá mě, co je támhle za tou následující soutěskou… Kam vede tenhle kanál… 
Nikam. Slepé rameno. Ovce a krůty v oplocení. Malý přístav, kde se opravují staré vraky. Domníval jsem se, že to bude zkratka do většího přístaviště, ale je to jen zátoka. V létě to bude jistě oblíbený úkryt pro cachtání capartů…
A tohle je taky Sotra. Jdeš po skále a najednou klidná planina. Žádní hlídači, žádné oplocení. Jedním z mých nejoblíbenějších filozofů je Soren Kierkegaard /hřbitov/. Budiž mu země lehká.
